Opuštěný dům - 3.díl

5. prosinec 2008 | 23.33 |

Ale pak nastane taká trapná chwíle ticha....Oba od sebe odskočí a každej de ke swýmu miláškowi........ po nekolika hodinach nás probudi z umelýho spanku a my si vubec nic nepamatujem..tka nám to oba vypraví co se odehralo co snama bylo a pak za náma doktoří přídou aby ám sdelili jak sme na tom a jak na tom budem..Takže MiKi....wnitřní krwácení zastawili a wypadá to docela dobře...I když zatim newí jestli nedošlo k poškození nějakého orgánu....Což se dozwí až v průběžných wyšetření a rentgenech.........A teď Jirka....U něj si taky nejsou zcela jisti...Ale prý budou rádi když bude chodit.... +poskozenej mozek diky jeho vypadku(nedostatek kysliku) občasse bude vyjadřovat jako dement..Stáňa se tlochu pousměje a odpowí....Že to se časem určitě wyléčí....Že mu i pomůže...ale že pamet mu občas vypadavat bude....musim chodit pravidelne na rehabilitace abych moh chodit a Taky musí chodit k nějaký psychiatričce aby se mu ten mozek srownal..!!!!! po mesici nas oba propusti z nemocnice a žádný komplikace už oba nemame....ale furt nás nenechava klidnými ten zasranej barak..Jelikož naši rodiče wůbec o ničem newí....Rozhodnem se koupit si wšichni čtyři dohromady nějakej barák.............Asi tak po 14dnech se stěhujeme do toho nowýho baráku....Sotwa wejdeme downitř...Rozezní se zwonek....We dweřích stojí nějakej chlap a tak ho MiKi pozwe dál...On je pozwe na pohřeb tří lidí.....Respektiwe jejich třech přátel........Dostanou něco jako jejich "složku" aby si Jirka a MiKi wzpomněli...Oba maj polád noční můry kwůli tomu co se stalo...Na prwních fotkách se wšichni klásně usmíwaj a wypadaj šťastně.

...ale jakmile otočíme list a wydíme jejich mrtwoly uděláme se nám mdlo a chce se nám brečet........Jejich pohřeb je za dwa dny....."Newim jak wy...ale sou to naši přátelé...A já jim chci dát poslední sbohem" promluwí MiKi se slzami v očích....Ostatní souhlasí.............. v den pohřbu pro nás přijede auto stim chlapkem a odveze nás na pohřeb..při kterým se ale oba nervove zhroutime a začnem vykřikovat že se pomstime atd..Stáňa s Tomášem nás uklidní a my už sme docela w klidu....Na pohřeb sme dorazili jenom my...Což není zas tak špatný....Řekla že je to naopak takle lepčí.......Jako prwní se de rozloučit Jirka se Stáňou.....Stáňa to tlochu nezwládá u tý třetí rakwe....Jelikož v ní leží Chris....Když už to maj oba za sebou sem na řadě já a Tommy......Jako prwní přistoupíme k rakwi se Štěpánem...Jjo..Na něj si tlochu pamatuju...Pamatuju...že se líbal s nějakou holkou v tom baráku a že sem ho potom našla mrtwýho ležet v kuchyni...Přišli sme k dalšímu hrobu....Nushart...Toho si moc nepamatuju...Tommy mi o něm skoro wšechno řekl...I to že mě mu chtěl nechat...Když sem se na něj podíwala tak sem tam málem hodila šawli.....A třetí hrob....Když sem widěla její twář...Wybawili se mi wšechny události z mýho žiwota co sem s ní prožila......Pak se mi wybawala ta autonehoda a pohled na ní na tom sále....Málem sem to nepřežila..........

malem si spadla na zem ale tomáš te včas chytil a začal te tišti...zatim ses mu vyplakala na rameno....po pohřbu odjedeme do naše baračku a nikdo nema absolutne na nic naladu...pokoušime..Se aspoň o něčem mluwit ale wůbec nám to nejde.... nakonec se rozhodneme že na par dni vypadneme uplne nekam pryč....tak se rozhodenem že pojedeme do Japonska...Za trochou odpočinku............příští den sme leteli a když sme přistali v japosnku tak..Na nás čekal už na letišti nějakej podiwnej chlápek...Myslela sem že je to nějakej mafián bo co a bůh wí co chce.....Ale prej je to chlap z nějaký ochranky důležitích lidí a že momentálně bude chránit nás......Wšichni sme na něj zírali jak newim co a taky sme se diwili že umí česky...O chílu později tam dorazila nějaká limuzína a wezla nás někam k pobřeží do nějakýho baráku........ vtom baraku nám vyvsetlili o co de...de prej o to že v praze zjistili že sme videli duchy v nejakým baraku..nabizeji námpraci v orgnaizaci která..

Se zabýwá něčim jako je ochrana lidí před zlými duchy..........Duchowé se najdou a pak se prowedou patřičná opatření....Nejdříw sme tak nějak nechápali....Ale pak sme tomu chlapowi řekli ať si pro odpowěď dorazí zejtra......."Newim jak wy...Ale já do toho du...Chci pomstít swoe kamarády a ochránit i jiné lidi" začne ostatní přeswěčowat MiKi......Jirka jí na to odpowí "Ale sama to asi nezwládneš....Sem twůj brácha a du do toho s tebou....hehe xD" zasmál se a tlochu tak nějak pohrdawě se podíwal na ty dwa...."Nemůžu wás w tom nechat a neci aby se ti něco stalo....Míšo" odpowí Tomáš....Už to zbýwá jenom na Stáňe...."Já wám newim...Mě se do toho nějak nece........Ale nemůžu wás v tom nechat...Du do toho s wáma"....A je rozhodnuto...Wolám tomu chlapowi ať zejtra dorazí i s nějakim infem atd. ...že do toho deme wšichni............příští den plný očekávání pro nás přijde a začne nám vysvetlovat co je naším ukolem..za prve nic neporzradit absolutni utajeni.za druhe..Najít duchy podle zpráwy napadených lidí......Za třetí... za třetí je tohle teprv zkouška..pokud se jakkoliv provinime smažou nam pamet....za 4...Naše zbraně musíme použíwat při smyslech...Nesmíme bejt zhulený ani ožralý.... když nam přečetli tyhle pravidla podepsali sme se pod to a a řek vyborne ted vám ukažeme zbrane...nasedli sme do liuziny a jeli sme 2 hodiny z mesta do nejakýho lesa kde..Sme widěli z lesa nějakou horu a potom takej vodopádek.........Pak sme přijeli k nějaký chatičce a já se začla tak tlochu smát "Jak tady v tom malinkym budowě můžete mít nějaké zbraně...?" zeptala sem se....Ten chlap se na mě obořil "pssssssssst...Tady ne slečno Michalowá" .....Tak sem se na něj jenom tak podíwala a kýwla sem....Když sme wešli do tý chatičky...Widěla sem jak dolu wedou nějaký schody...Sešli sme po nich a dole v podzemí byli stowky tunelů(chodbiček) a místností....Nejspíš teda jejich "tajný místo".....zavedl nás do tech chodbiček a kousek sme šli...pak ale zmačkl páčku a Vchod plyš se uzawřel.....a podlaha se zmenila v...we skluzawku.......My sme sjeli do laboratoře kde byli nácí 3 páni..představil nám je a Pak nás zawedl do skladu a ti tři páni jménem Koshiba LuPai....Otachi LenKuchiba a Tsunade Hayevoy....

nám představili zbrane....a vybavení....jako je laserová pistolka..atd. ...Pak nás zawedli do nějaký tmawý diwný místnosti že nám ukážou jak se s tim zachází...... v tý mistnosti byi 4 křesla každýho nás zvlášt do nej posadili a dali nám speciální helmy s brlema..najednou sme byli ve virtuálním svete a my byli na kraji temneho lesa a na druhýmkonci byli dum ke kterýmu sme se meli prostřílet....Tak sme se tak nějak rozdělili a po pár krocích zjistili...Že v lese je spusta pastí a samý duchowé......Nakonec sme to teda zwládli...ale nebylo to zlowna nějak extra jednoduchý....Když sme se objewili zpátky v tý místnosti wšichni žasli a koukali na nás s otewřenou pusou dokořán.....My na ně zírali a wůbec sme to nepobírali.....Pak k nám přistoupil pán Koshiba a potřásl nám rukou...Když se zastawil u mě tak mi třásl rukou a říkal "To bylo úžasné....Určitě ste něčím wyjímeční....To sme tady etě neměli...To sme etě nezažili......udělali ste rekord...Za deset minut se prostřílet celým tim lesem....Zlikwidowat wšechny duchy a wyhnout se bezpečně wšem pastím....Ůžasnééé"...ten chlap se celej rozplýwal....Tak sem mu odpowěděla..."Toe sice možný...Ale drtíte mi ruku"...On se mi omluwil a někam odešel....Pak za náma přišel tan chlapík wypadajíc jak "mafián" a řekl...Že rekord byl půl hodiny....Že sme prwní komu se to podařilo za deset min. .......Pak nám řekl že se musíme rozhodnout kdo bude "kapitán" našeho týmu.....Tak sme se rozhodli že kapitánemrohodli sme se že kapitánem bude ten kdo v dalším kole projevi nejvic charakteru...když sme pak to druhý kolo po skbelý souhe o5 dodelali v rekordnim čase shodli sme se na tom že kapitanem bude...MiKi..........Ona sice byla zaskočená......alevšichni ji začali přesvedčovat že to tak je...Ona i když newěděla so dělat tak to plostě chtěla zkusit..... přišel k ni jeden z tech japonskych panu a podal ji ruku a pogratuloval že se stala kapitankou tak skveleho týmu..Ona mu poděkowala a najednou se někam propadla.....propalda se po shodech dolu kde byli skutečne zbrane a vybaveni..ruzne chrániče dalekohledy atd...dostali sme jako standartni vybaveni.. Začala sem to tam různě prohrábawat a najednou se ozwaly tři rány...Otočim se a na zemi se tam wálí Tomáš a brácha se Stáňou....Hodim jim do rukou nějaký to wybawení a deme zavzali sme si je a deme za zvukama....Když tam dorazíme tak tam nějaký lidi v bílých pláštích maj někoho na uwázanýho na prowazu jak psa....vidime že to je jeden z tech pánu ale ty sotatni sme neznali..vytahli na nas pistole a začli do nás řezat..my však všichni ustoupime ale stanu trefila kulka a zimzi...všimneme si toho a podesime se ale vtom zastřeli i me a taky zmizim ty s tomášem toho máte dost a prostřilite všechny až vás jeden trefi a oba...Někam zmizíme....Najednou sme v nějaký bílý místnosti bez oken a bez dweří....Je tam nic klomě nás čtyř,,, a pak se otevře strop a vsoupi ten pán...já nevim jakej....a řekne nám že tohle je studio ve kterem nám naprogramujou bojový umeni ktere budeme pak ovladat pokud budeme chtit..ale u me že je problem..Ptže seš na wozíků.....Tak se začnu wztekat..."Máte nějakej problém...? Etě ani před 5min. sme byli dokonalý a teď je problém....? Děláte si ze mě kozy bo co...? Já sem se swoim týmem naprosto spokojená..!!!!" Ten chlap mi upe v klidu odpowí..."Owšem že není problem slečno Michalowá.....Ale tady wáš bratr bude muset chodit prawidelně nawštěwowat naší lékařku a poté bude chodit a bude v plné kondici.....Už je u ní objednaný....Má tam být za 3min." Wywalim oči úžasem anajednou se brácha někam propadne....Nejspíš k tý doktorce......

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře